JE káva zdráva?
Vypít si šálek kávy považujeme za příjemný rituál. Navíc počítáme s tím, že nás tradiční nápoj patřičně nakopne. Zvýšený zájem o zdraví a životní styl vyvolává nejednu polemiku o tom, jestli „kafování“ člověku škodí nebo naopak prospívá. Chcete mít jistotu, že se chováte správně? Prozradím vám, jak se věci mají.
Kávu popíjíme proto, že nám voní a chutná. Ještě víc nás ale přitahuje v ní obsažený stimulant kofein, který je nejpoužívanější psychoaktivní látkou vůbec. Espresso ho obvykle obsahuje 30 - 70 mg. Hodně však záleží na konkrétním druhu a způsobu přípravy. Obecně platí, že robusta má více kofeinu než arabica. Stejně tak můžete počítat s tím, že větší dávku povzbuzení získáte z kávy připravené v džezvě, z kávy filtrované a z kávy á la český turek. Za smrtelnou dávku se považuje 150 mg/kg váhy. Sedmdesátikilový člověk tak bude ohrožen na životě až po vypití několika set (!) šálků espressa.
Ale pozor, alkaloid kofein má nemalý vliv na lidský organismus i při nižších dávkách. Začněme tím blahodárným. Stimuluje centrální nervovou soustavu, probouzí bdělost, zvyšuje krevní tlak, a dokonce prokazatelně zlepšuje náladu. Jeho účinek na uvolnění hladkého svalstva a rozšíření cév pomáhá astmatikům. Káva je ceněna rovněž pro nebývalé množství antioxidantů, které v organismu likvidují nebezpečné volné radikály. Někteří lékaři doporučují její pití jako prevenci proti cukrovce, jiní hovoří o zlepšení projevů při onemocnění jater, a kofein má dokonce chránit před některými druhy nádorů. Ve vytrvalostním sportu je kofein oblíben pro svoji schopnost prodloužit dobu požadovaného výkonu. Vědecky ověřen je rovněž mechanismus, díky kterému kofein zvyšuje metabolismus a napomáhá odbourávání tuků. Avšak pozor, naše těla se po několika dnech přizpůsobí a po vysazení kofeinu může dojít nejen ke zpomalení metabolismu, ale hrozí i období zvýšené žravosti.
Tím se dostáváme k té méně příjemné stránce věci, a to je škodlivost kofeinu. Známý je například jeho vliv na vyšší vylučování vápníku. Už při dvou šálcích kávy denně roste riziko osteoporózy a člověk by se měl zamyslet, jak vápník zase doplnit. Kofein také snižuje účinky vitaminů skupiny B. Kyselinotvorný charakter kávy zase ohrožuje trávicí trakt, takže by ji neměli pít lidé, které trápí pálení žáhy nebo žaludeční vředy. Káva je diuretikum, odvodňuje. Proto je nutné pít s kávou dostatek vody. Složitější je to se zvýšením krevního tlaku: když si tělo na kofein zvykne, což trvá několik dnů, vrací se tlak do normálu. Káva proto nemusí vadit ani pacientům, kteří se s vysokým tlakem léčí. Když ale prožíváte stres a vypijete několik káv na uklidnění, může to být risk. Negativní účinky stresu na srdeční soustavu totiž kofein ještě násobí. U vyšších dávek kofeinu obecně platí, že vyvolávají opačné účinky, než očekáváme. V první fázi se dostaví útlum, později podráždění, neklid, nespavost a nesoustředěnost.
Pozitivní účinky kofeinu se bohužel při pravidelném užívání snižují. Po vysazení se dostavují nepříjemné abstinenční příznaky: bolesti hlavy, podráždění, ztráta energie a únava. Nepříjemné projevy mohou trvat tři čtyři dny, nebo i týden. Doporučuje se proto omezovat příjem kofeinu raději postupně, a to velmi pomalým tempem. Závislost sice vzniká rychle, ale na rozdíl od jiných legálních drog kofein nemění charakter ani osobnost člověka. A přestat není žádný problém.
Ačkoliv se bavíme o kávě, kofein se kromě zrn kávovníku vyskytuje minimálně v dalších 62 rostlinách. Kupodivu i ve fazolích. Ty nejužívanější jsou ale čajové lístky, kakaové boby, cola ořechy, guarana a maté. Vedle nejrozšířenější kávy proto z podobných pohnutek pijeme také čaj, coca colu, energetické nápoje, a někdo si svoji dávku legální drogy vybere ve formě čokolády. Káva je tak populární možná proto, že „nakopávací“ účinek kofeinu nastává již několik minut po požití. U čaje to trvá přes půl hodiny.
Zdravé pití kávy podle tradiční čínské medicíny je zásadně po jídle. Jednak proto, že hořčiny z kávy urychlují trávení, druhak proto, že káva nalačno způsobuje velmi rychlé uvolnění cukru do krve, což se hodí jedině na podporu sportovního výkonu.
A co z toho všeho nakonec plyne pro nás, kávomilce? Káva ani kofein zřejmě není zázračný dar, který vyřeší všechny neduhy lidstva. Na druhé straně kofeinismus škodí lidskému zdraví méně, než se donedávna tvrdilo. Rozumná denní dávka pro dospělého jedince (vyjma těhotných a kojících žen) je dva až šest šálků (do 300 mg kofeinu). Kdo si kávy dopřává méně, nebo ji pije jen někdy, pocítí její pozitivní působení intenzivněji. A vůbec nejlepší je ta, kterou si člověk vychutná s někým milým během příjemného rozhovoru.
JE káva zdráva?
Vypít si šálek kávy považujeme za příjemný rituál. Navíc počítáme s tím, že nás tradiční nápoj patřičně nakopne. Zvýšený zájem o zdraví a životní styl vyvolává nejednu polemiku o tom, jestli „kafování“ člověku škodí nebo naopak prospívá. Chcete mít jistotu, že se chováte správně? Prozradím vám, jak se věci mají.
Kávu popíjíme proto, že nám voní a chutná. Ještě víc nás ale přitahuje v ní obsažený stimulant kofein, který je nejpoužívanější psychoaktivní látkou vůbec. Espresso ho obvykle obsahuje 30 - 70 mg. Hodně však záleží na konkrétním druhu a způsobu přípravy. Obecně platí, že robusta má více kofeinu než arabica. Stejně tak můžete počítat s tím, že větší dávku povzbuzení získáte z kávy připravené v džezvě, z kávy filtrované a z kávy á la český turek. Za smrtelnou dávku se považuje 150 mg/kg váhy. Sedmdesátikilový člověk tak bude ohrožen na životě až po vypití několika set (!) šálků espressa.
Ale pozor, alkaloid kofein má nemalý vliv na lidský organismus i při nižších dávkách. Začněme tím blahodárným. Stimuluje centrální nervovou soustavu, probouzí bdělost, zvyšuje krevní tlak, a dokonce prokazatelně zlepšuje náladu. Jeho účinek na uvolnění hladkého svalstva a rozšíření cév pomáhá astmatikům. Káva je ceněna rovněž pro nebývalé množství antioxidantů, které v organismu likvidují nebezpečné volné radikály. Někteří lékaři doporučují její pití jako prevenci proti cukrovce, jiní hovoří o zlepšení projevů při onemocnění jater, a kofein má dokonce chránit před některými druhy nádorů. Ve vytrvalostním sportu je kofein oblíben pro svoji schopnost prodloužit dobu požadovaného výkonu. Vědecky ověřen je rovněž mechanismus, díky kterému kofein zvyšuje metabolismus a napomáhá odbourávání tuků. Avšak pozor, naše těla se po několika dnech přizpůsobí a po vysazení kofeinu může dojít nejen ke zpomalení metabolismu, ale hrozí i období zvýšené žravosti.
Tím se dostáváme k té méně příjemné stránce věci, a to je škodlivost kofeinu. Známý je například jeho vliv na vyšší vylučování vápníku. Už při dvou šálcích kávy denně roste riziko osteoporózy a člověk by se měl zamyslet, jak vápník zase doplnit. Kofein také snižuje účinky vitaminů skupiny B. Kyselinotvorný charakter kávy zase ohrožuje trávicí trakt, takže by ji neměli pít lidé, které trápí pálení žáhy nebo žaludeční vředy. Káva je diuretikum, odvodňuje. Proto je nutné pít s kávou dostatek vody. Složitější je to se zvýšením krevního tlaku: když si tělo na kofein zvykne, což trvá několik dnů, vrací se tlak do normálu. Káva proto nemusí vadit ani pacientům, kteří se s vysokým tlakem léčí. Když ale prožíváte stres a vypijete několik káv na uklidnění, může to být risk. Negativní účinky stresu na srdeční soustavu totiž kofein ještě násobí. U vyšších dávek kofeinu obecně platí, že vyvolávají opačné účinky, než očekáváme. V první fázi se dostaví útlum, později podráždění, neklid, nespavost a nesoustředěnost.
Pozitivní účinky kofeinu se bohužel při pravidelném užívání snižují. Po vysazení se dostavují nepříjemné abstinenční příznaky: bolesti hlavy, podráždění, ztráta energie a únava. Nepříjemné projevy mohou trvat tři čtyři dny, nebo i týden. Doporučuje se proto omezovat příjem kofeinu raději postupně, a to velmi pomalým tempem. Závislost sice vzniká rychle, ale na rozdíl od jiných legálních drog kofein nemění charakter ani osobnost člověka. A přestat není žádný problém.
Ačkoliv se bavíme o kávě, kofein se kromě zrn kávovníku vyskytuje minimálně v dalších 62 rostlinách. Kupodivu i ve fazolích. Ty nejužívanější jsou ale čajové lístky, kakaové boby, cola ořechy, guarana a maté. Vedle nejrozšířenější kávy proto z podobných pohnutek pijeme také čaj, coca colu, energetické nápoje, a někdo si svoji dávku legální drogy vybere ve formě čokolády. Káva je tak populární možná proto, že „nakopávací“ účinek kofeinu nastává již několik minut po požití. U čaje to trvá přes půl hodiny.
Zdravé pití kávy podle tradiční čínské medicíny je zásadně po jídle. Jednak proto, že hořčiny z kávy urychlují trávení, druhak proto, že káva nalačno způsobuje velmi rychlé uvolnění cukru do krve, což se hodí jedině na podporu sportovního výkonu.
A co z toho všeho nakonec plyne pro nás, kávomilce? Káva ani kofein zřejmě není zázračný dar, který vyřeší všechny neduhy lidstva. Na druhé straně kofeinismus škodí lidskému zdraví méně, než se donedávna tvrdilo. Rozumná denní dávka pro dospělého jedince (vyjma těhotných a kojících žen) je dva až šest šálků (do 300 mg kofeinu). Kdo si kávy dopřává méně, nebo ji pije jen někdy, pocítí její pozitivní působení intenzivněji. A vůbec nejlepší je ta, kterou si člověk vychutná s někým milým během příjemného rozhovoru.